Pohádka, o tom kterak Kryštof na svět přišel:-)

Bylo, nebylo. Maminka rozhodně byla už hodně nervózní a děťátko se rozhodlo, že ji udělí hned několik lekcí současně. První lekce byla lekcí trpělivosti. Na všechno je ten správný čas, ale když vás tíží těžké břicho a prázdná náruč, tak se to lehčeji mluví, než cítí. Ale ten správný čas jednoho krásného dne přeci jen přišel. Bylo to pořádné dobrodružství! A to byla další lekce, lekce důvěry a odevzdanosti. Po dlouhém a namáhavém boji a jedné dramatické peripetii tu najednou bylo téměř čtyřkilové voňavoučké klubíčko! Chlapeček!

No jo, ale, jak se bude jmenovat? Vždyť jméno máme hlavně na holčičku! Tohle prostě není Bartoloměj, to je jasnej Kryštof! Kryštůfek Robin... Tak Malušence se přeci jen nečekaně splnilo jedno velké přání:-) Má svého Kryštůfka, i když to není Robin, ale Benedikt:-)

Naší dule Leničce děkujeme moc za doprovod, psychickou podporu, trpělivost i... prostě za všechno!

Babičce Leonce děkujeme za to, že se porod možná i díky tomu, že přijela, konečně spustil, že to zvládla přežít už podruhé včetně pocitu deja vu a v neposlední řadě, že pohlídala Kryštůfkovy sourozence.

Děkujeme také všem ostatním babičkám a dědečkům, rodině, přátelům, kamarádům a všem, kteří se za nás modlili nebo na nás mysleli.

Také jsme rádi, že Marietka se Šimonkem si nového bratříčka oba rychle zamilovali a nejradši by ho samou láskou umačkali nebo jinak utrápili.

Při prvním setkání byli nadšení z toho, že se jich tak ochotně drží. Doufám, že jim ta soudržnost dlouho vydrží:-)

Také byli nadšení z miminkovské kolíbky a samozřejmě hned museli otestovat její nosnost a pevnost:-)

Kryštof se ze začátku na svět dost mračil, nesmlouvavě krčil svoje (jistě "benešovské") obočí. Asi nám chtěl dát jasně najevo, co si o tomto světě nebo o členech své nové rodiny myslí.

Ale brzo byl jeho pohled trochu vlídnější, i když nám krapet zežloutl.

U maminky v šátku se vždycky spinkalo nejlíp, to nám asi ještě dlouho vydrží:-)

"Svatý" Kryštof - velký a malý